Nejčastější chyby u pohovoru: 5 rad, které vás mohou stát místo

Stojíš před dveřmi kanceláře nebo čekáš na připojení do videohovoru a v hlavě si přehráváš všechna „moudra“, která jste slyšeli od rodičů, učitelů nebo vyčetli v článcích na internetu. První práce je velký milník a strach z toho, že řeknete něco špatně, je naprosto přirozený. Problémem však není nedostatek rad, ale jejich kvalita.

V dnešní době se již nestačí naučit odpovědi na klasické a zastaralé otázky, personalisté hledají lidi, kteří jsou autentičtí. Paradoxně právě ty nejčastěji opakované rady mohou zapříčinit, že vaše cesta výběrovým řízením skončí dříve, než stačíte položit první otázku. Pojďme si posvítit na pět mýtů a chyb, které dnes fungují spíše jako cesta k zamítnutí.

1. „Snažíš se vypadat jako dokonalý kandidát“

Jedna z nejnebezpečnějších rad, kterou můžete dostat, zní: „Nesmíš ukázat žádnou slabost.“ Výsledkem je pak kandidát, který na otázku ohledně svých nedostatků odpovídá neupřímně, často slavným klišé: „Moje největší slabina je, že jsem až příliš velký perfekcionista a pracuji příliš tvrdě.“

Pro personalistu je tato odpověď jasným signálem, že buď lžete, nebo postrádáte špetku sebereflexe. Nikdo není dokonalý a snaha o vytvoření masky bezchybnosti působí strojeně a nedůvěryhodně. Moderní náboráři ocení spíše upřímnost. Pokud přiznáte, že máte problém s organizací času, ale hned dodáte, jaké nástroje a kalendáře používáte k tomu, abyste to napravili, ukážete tím zralost a schopnost pracovat na sobě. To je pro firmu mnohem cennější než falešná dokonalost.

2. Přílišná skromnost a čekání na otázky

Mnoho studentů vstupuje do první práce s pocitem, že „ještě nic neumí“ a u pohovoru by měli hlavně uctivě sedět a odpovídat. Pasivita je však zabijákem zájmu. Pohovor není výslech u policie, je to obchodní schůzka, kde vy nabízíte svůj potenciál a firma nabízí zázemí a odměnu.

Pokud se neptáte na detaily pracovní náplně, firemní kulturu nebo na to, jak vypadá běžný den v týmu, vypadáte neangažovaně. Strach z toho, že budete „otravní“, vás v tomto případě okrádá o body. Personalista si chce promluvit s kolegou, ne s žákem, který čeká, až ho pan učitel vyvolá k tabuli. Připravte si alespoň tři otázky, které nejsou o benefitech a platu, ale o samotné práci.

3. Odpovídání v klišé, která už nikdo nechce slyšet

Určitě jste je slyšeli: „Jsem komunikativní“, „Jsem flexibilní“, „Rád se učím novým věcem“. Tato slova sama o sobě neznamenají vůbec nic. Jsou to prázdné nádoby, které personalisté slyší desetkrát denně.

Místo abyste o sobě tvrdili, že jste flexibilní, rovnou popiš konkrétní situaci ze školy nebo z brigády, kdy jsi musel narychlo změnit plány a jak jsi to zvládl. Konkrétní příběh má tisíckrát větší váhu než přídavné jméno vystřižené z učebnice pro personalisty. Pokud nedokážete své vlastnosti podložit důkazem, raději je vůbec nezmiňujte. Vaším úkolem je vystoupit z davu, ne se stát součástí šedého průměru. Někdy je tyto příběhy težké sdílet, pokud ano zkus si ho někde nanečisto. Mým skvělým společníkem na toto je kamera, která poté prozradí detaily kterých si u zrcadla nevšimneš a dobrý kamarád se bojí kritizovat.

4. Podceňování rešerše a „Copy-Paste“ přístup

Poslat životopis na deset pozic a pak jít na pohovor, aniž byste přesně věděli, čím se daná firma zabývá, je hazard. Studenti se často spoléhají na to, že „se to u pohovoru nějak vyvrbí“. Jenže když přijde otázka: „Proč chcete pracovat zrovna u nás a ne u konkurence?“, nastává trapné ticho.

Nejde jen o to vědět, co firma vyrábí. Podívejte se na jejich sociální sítě, přečtěte si poslední tiskovou zprávu nebo zjistěte, jaké hodnoty vyznávají. Pokud přijdete na pohovor do startupu v obleku a budete mluvit o struktuře korporátu, nebo naopak přijdete do banky s přístupem „pohoda, klid“, ukazujete, že jste si nedali práci s pochopením jejich vnitřního světa. Nepřizpůsobit se kontextu firmy je jednou z nejčastějších začátečnických chyb, ukazuje to tvůj nezájem. Personalisti sami vědí že na projití stránek stačí 10 až 20 min. po cestě na pohovor.
V dnešní době by ses mohl odkázat na ai, která umí toto shrnout skvěle. Bohužel ale vynechává detaily, kterými můžeš zazářit. Stačí pár detailů co sis všiml na jejich stránkách a hned tím prokážeš zájem.

5. Ignorování neverbální komunikace a „vibe checku“

Můžete mít skvělý životopis, ale pokud se celou dobu díváte do stolu, mumláte a váš stisk ruky (nebo pozdrav do kamery) připomíná leklou rybu, místo nedostanete. První dojem vzniká během prvních pár sekund a v týmu nikdo nechce člověka, se kterým je těžké se domluvit nebo který působí naprosto vyčerpaně už při vstupu do dveří.

Často se říká: „Buď svá/svůj.“ To je pravda, ale buďte svou verzí, která má energii a zájem. Úsměv, oční kontakt a rovná záda nejsou přežitky, ale základní nástroje budování sympatií. Pokud působíte jako někdo, s kým by bylo nepříjemné trávit osm hodin denně v jedné kanceláři, vaše technické znalosti vás nezachrání.

Jak se zbavit strachu, když nemáte zkušenosti?

Většina výše zmíněných chyb pramení z jediného zdroje: z nervozity. Když se bojíme, utíkáme ke klišé, hrajeme si na někoho jiného a zapomínáme se ptát. Nejlepší cestou, jak tento strach odbourat, není čtení dalších článků, ale trénink. Jenže jak trénovat něco, co se děje „naostro“ a kde jde o vaši budoucnost?

Právě pro tyto situace vznikla služba Pohovoruj. Je to bezpečný prostor, kde si můžete vyzkoušet pohovor online a nanečisto. Místo abyste dělali chyby před budoucím šéfem, uděláte je před námi. Získáte okamžitou zpětnou vazbu, zjistíte, kde vaše odpovědi skřípou a kde naopak záříte.

Učení se z vlastních chyb je důležité, ale u pracovního pohovoru je mnohem lepší nechat si poradit dříve, než na ně doplatíte ztrátou vysněné pozice.

Služba Pohovoruj vás provede simulací reálného pohovoru a pomůže vám vybrousit vaše odpovědi tak, aby z nich zmizela klišé a strach. Dozvíte se, jak mluvit o svých dosavadních zkušenostech (i když jsou to „jen“ brigády) tak, aby v nich zaměstnavatel viděl přidanou hodnotu.

Poslední záchrana před pohovorem

Už přicházíš ke kanceláří a cítíš jak roste tréma, to se děje každému a není to jen úkaz nezkušenosti. Rozdíl je jen v tom, jak se zachováš a správné řešení není daleko. Tělo a mysl je propojeno, nejspíš stačí se jen narovnat a hned se ti nálada zlepší. Jsou ale i lepší metody, možná to zní nelogicky ale tělo je chytré. Stačí si zaskákat, hluboce prodýchat a stres se úplně rozplyne.

Příprava je rozdíl mezi nejistotou a úspěchem

Vstup do pracovního procesu nemusí být stresující traumatizující zážitek. Pokud se zbavíte zastaralých rad typu „buďte dokonalí“ a nahradíte je autenticitou a poctivou přípravou, máte před ostatními absolventy obrovský náskok. Personalisté nejsou vaši nepřátelé, jsou to lidé, kteří chtějí najít někoho šikovného a fajn do týmu. Stačí jim v tom jít trochu naproti.

Než se vydáte na svůj první velký pohovor, zkuste si ho „nanečisto“. Zjistíte, že máte co nabídnout a že odpovědi na záludné otázky máte v sobě – stačí je jen správně zformulovat. Využijte možnosti, které Pohovoruj nabízí, a proměňte svůj strach v sebevědomí, které vás dovede k vaší první pracovní smlouvě.

Přeji ti úspěšný pohovor

Adam na cestě, zakladatel Pohovoruj